Lungwort

Narrow-leaved lungwort is a plant native to the deciduous forests of the Balkans. It slowly spreads into sparse carpet-like stands. Unlike the common lungwort, its leaves are without the typical spots. Its original natural habitats predispose it for planting in light shade under trees and shrubs. In spring, it complements bulbous plants perfectly and attracts attention at a time when most perennials are just beginning to sprout. It blooms from March and is valuable pasture for bees and bumblebees. After flowering, its leaves retreat and new ones sprout. However, summer stands of lungwort are rather sparse, so we combine it with other perennials.

Trvalky do stínu nemusí být jen zelené a nenápadné, což dokazuje plicník 'Blue Ensign' svými nepřehlédnutelnými květy. V přírodě tyto rostliny obývají vlhčí háje a lužní lesy, díky čemuž jsou perfektní volbou pro podsadbu vzrostlých stromů nebo pro severní strany domů, kde se jiným trvalkám příliš nedaří. Vyžadují humózní, hlinitou půdu, která úplně nevysychá, a za to se odmění velkou vitalitou. Sazenice jsou plně mrazuvzdorné až do -30 °C, takže bez problémů přečkají i tuhé zimy a na jaře znovu spolehlivě obrazí. Kultivar 'Blue Ensign' vyniká mezi ostatními pravděpodobně nejtmavším a nejčistším odstínem modré barvy, která se na rozdíl od jiných plicníků po rozvití nemění do růžova. Jeho listy jsou celistvě tmavě zelené bez tečkování, což rostlině dodává elegantní vzhled i po odkvětu. Ačkoliv se nehodí k řezu do vázy ani k sušení, na záhoně udělá velkou parádu v kombinaci s jarními cibulovinami, nebo čemeřicemi. Navíc jde o rostlinu, která je v lidovém léčitelství známá a její mladé listy jsou jedlé.

Pulmonaria officinalis, známá spíše jako plicník lékařský, je vděčnou trvalkou, která si své místo v zahradách drží po staletí nejen pro svou krásu, ale i historické využití v léčitelství. Latinský název odkazuje na skvrnité listy, které středověkým bylinkářům připomínaly lidské plíce. Dnes ji oceňujeme především jako spolehlivou rostlinu do stinných a polostinných partií, kde se jiným druhům příliš nedaří. Vykvétá v březnu a dubnu záplavou drobných květů, přičemž na jedné rostlině můžete často pozorovat růžové, fialové i modré květy současně. Tato barevná hra nádherně kontrastuje se svěží zelení listů. Plicník miluje humózní, hlinitou půdu s dostatkem vláhy, ale jakmile zakoření, je velmi odolný. Skvěle se hodí do přírodních a lesních zahrad jako podrost pod opadavé stromy. I když se příliš nehodí k řezu do vázy, na záhoně vám udělá obrovskou službu tím, že brzy z jara přiláká první hladové opylovače. Rostlina se snadno rozrůstá a může se i přesévat, čímž postupně vyplní prázdná místa v záhonech.